Příběh zakladatelky
Taneční hodiny, které vám pomohou plnit sny.
Napsala jsem do diáře a oblékla teplé ponožky. Dnes chystám lekci pro děti a vzpomínám, jaké to bylo, když jsem začala chodit do baletu já. Jmenuji se Petra Říhová a můj taneční příběh začal na "zušce".
Moudrá paní učitelka s drdůlkem, zrcadlo, tyč, tylové sukně a jedna strašně zajímavá krabice... Byly tam! Staré, prodřené a špinavé baletní "špičkovky". Byly tam a my si je mohly vyzkoušet. Myslím, že jsme se v ten moment všechny zamilovaly. Do tajemného světa za oponou, kouzelných představ a strašně lesklých tkaniček! Teď už jsme dospělé a stejně na to všechno moc rády vzpomínáme.. Když poctivě chodíme do práce, vychováváme děti.. taky třeba když je nám trochu "ouzko". Svou kouzelnou krabici můžeme otevřít vždy, když potřebujeme. Pamatujeme, jak málo nám stačilo ke štěstí!
Umění je tím totiž posledním a zároveň prvním, co v životě potřebujeme. A my chceme, ať naše děti žijí ve světě, kde se tančí, zpívá, chodí třeba do baletu, ale hlavně je hodně veselo. A tak tančíme a je nám dobře!
Toužila jsem se stát opravdovou baletkou. Profesionální studium na konzervatoři, ale muselo chvíli počkat. Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu a po večerech navštěvovala baletní školu u divadla pro nadšence. Na konzervatoř jsem se nakonec dostala díky rozdílové talentové zkoušce. Po maturitě na "zdravce" jsem konečně poznala nové spolužačky baletky a stejně jako Ony se začala procházet po dlouhé chodbě konzervatoře s balerínou a špičkovkama v ruce. Byl to sen. I když pěkně náročný. Jen tři roky na konzervatoři a pak rovnou do divadla.
Vysnila jsem si být baletkou v Národním divadle v Brně a tančit v Labutím jezeru. Pro jiné bylo angažmá v divadle začátkem kariérního snění, já už měla splněno a vše další bylo krásně navíc. V NDB jsem tančila téměř deset let. Doslala jsem příležitosti zkoušet sólové role, tančit na jevišti roli Sněhurky, Bílou labuť v baletu Black and White a téměř všechny sbory ve velkých baletech. Uf, bylo to krásné. A taky těžké jako blázen! Z divadla jsem odešla, než se mi měla narodit dcera. Věděla jsem, že životní etapa profesionální baletky je za mnou.
Nechtěla jsem zůstat stát na místě. Čas s rodinou je stále na prvním místě, ale touha po realizaci, baletu a kreativitě se udusit nedá. Nápad vdechnout vše do tanečního ateliéru Baletkou přišel v zahradě naší Modrobílé chaloupky. Díky Radimovi a Hance Korábovým, kteří mi umožnili využít pro začátek prostor jejich divadla!
Mám zkušenost s prací ve velkém profesionálním baletním souboru, dlouho jsem se také pohybovala v amatérském světě nadšenců. Vím, jaké to je, chtít být aspoň na chvíli baletkou. Tohle vše a možná taky ještě kousek zkušeností ze zdravotnického světa mi pomáhají ve vedení tanečního ateliéru.
Těším se z toho, jak Baletkou roste a je příjemným místem pro všechny originální duše. Tohle mě opravdu moc naplňuje! Mám pocit, že práce v profesionálním divadle NDB byl jen most pro to, co mělo přijít pak. Díky zato!
A tak znovu vypisuji kurzy, učím, natírám židle pro nový prostor s kavárnou, kontroluji administrativu, tančím a uklízím a jsem moc ráda za to všechno! Vím, zní to "na obláčku" ale proč si nedovolit cítit se hezky!
Přijďte k nám snít, hodit starosti za hlavu. Stát se na chvilku baletkou, bohémkou nebo tanečnicí. Mít čistou (no, možná trošku kolem z toho všeho baletního názvosloví pokud jste začátečníciú) hlavu a radost ze života!
Těšíme se na Vás!
Petra Říhová, zakladatelka Baletkou