Náš příběh

Taneční hodiny, které vám pomohou plnit sny. 

Napsala jsem do diáře a oblékla teplé ponožky. Dnes chystám lekci pro děti a vzpomínám, jaké to bylo, když jsem začala chodit do baletu já. Jmenuji se Petra Říhová a můj taneční příběh začal na "zušce". Moudrá paní učitelka s drdůlkem, zrcadlo, tyč, tylové sukně a jedna strašně zajímavá krabice. No jo, děti a tajemství! Nešlo jinak a krabice se musela otevřít. Byly tam... Staré, prodřené a špinavé baletní špičkovky. Byly tam a my si je mohly vyzkoušet! Myslím, že jsme se v ten moment všechny zamilovaly. Do tajemného světa za oponou, kouzelných představ a lesklých tkaniček. Teď už jsme dospělé a stejně to máme pořád v sobě. Když poctivě chodíme do práce, vychováváme děti.. taky třeba když je nám trochu "ouzko". Svou "Kouzelnou krabici" můžeme otevřít vždy, když potřebujeme. A už zase máme radost ze života.

A víte co? Ono to tou baletní školou pro děti neskončilo. Toužila jsem se stát opravdovou baletkou. Profesionální studium na konzervatoři, ale muselo chvíli počkat. Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu a po večerech navštěvovala baletní školu u divadla pro nadšence. Měla jsem talent a věděla to. Na konzervatoř jsem se nakonec dostala díky rozdílové talentové zkoušce. Po maturitě na "zdravce" jsem konečně poznala nové spolužačky baletky a stejně jako Ony se začala procházet po dlouhé chodbě konzervatoře s balerínou a špičkovkama v ruce. Byl to sen. I když pěkně náročný. Jen tři roky na konzervatoři a pak rovnou do divadla. Moc jsem si to přála.

Vysnila jsem si být baletkou v Národním divadle v Brně a tančit v Labutím jezeru. Pro jiné bylo angažmá v divadle začátkem kariérního snění, já už měla splněno a vše další bylo krásně navíc. V NDB jsem tančila téměř deset let. Doslala jsem příležitosti zkoušet sólové role, tančit na jevišti roli Sněhurky, Bílou labuť v baletu Black and White a téměř všechny sbory ve velkých baletech. Uf, bylo to krásný. A taky těžký jako blázen! Z divadla jsem odešla, když se mi narodila dcera. Věděla jsem, že životní etapa profesionální baletky je za mnou. 

Nechtěla jsem zůstat stát na místě.  Děti rostou rychle a tak jsem se rozhodla věnovat veškerý svůj čas dceři a rodině. Těší mě sledovat, co nového se naučí a trávit svůj čas s ní. Touha po baletu, umění a divadlu ale nikdy neodešla. Nápad vdechnout ji do tanečního studia Baletkou přišel v zahradě naší Modrobílé chaloupky. Díky Radimovi a Hance Korábovým, kteří mi umožnili využít prostor jejich divadla. Mám zkušenost s prací ve velkém profesionálním baletním souboru, dlouho jsem se také pohybovala v amatérském světě nadšenců. Vím, jaké to je, chtít být aspoň na chvíli baletkou. Tohle vše a možná taky ještě kousek zkušeností ze zdravotnického světa mi pomáhají v přípravách tanečního studia a vedení tanečních a baletních lekcí.

Těším se, že spolu s kamarádkou Anitou a dalšími lektorkami vytvoříme příjemné místo, které bude možná trošku jiné než běžná taneční studia. 

Přijďte k nám snít a staňte se na chvilku baletkou, bohémkou nebo tanečnicí. Budete mít čistou hlavu a radost ze života.


Petra Říhová

 

   

A jaký je ten váš příběh?

Pojďte ho napsat!

Toužíte být na chvíli baletkou, tanečnicí? Nebo se vám prostě jen líbí tancovat? Moc rádi vám v tom pomůžeme.

Napište nám Váš příběh a my ho rádi zveřejníme na našem blogu. Možná právě On se stane inspirací připravovaného tanečního představení v Divadle Koráb.